Co dělat

Na úvod je třeba upozornit, že epidemie koronaviru ani přijatá vládní opatření nemají z právního hlediska vliv na povinnost zaplatit za již poskytnutá plnění (zboží, služby). To ovšem neznamená, že si smluvní strany nemohou dohodnout alternativu.

Možnými alternativami jsou například:

• Ujednání o odložení splatnosti závazku - sjednání pozdějšího termínu splatnosti

• Sjednání splátkového kalendáře 

Z pohledu věřitele

Jste-li v pozici věřitele a jednáte se svým dlužníke o některé ze shora popsaných možností, doporučujeme ji zkombinovat i s dalšími právními instituty za účelem utvrzení či zajištění dluhu. V úvahu připadá například:

• Uznání dluhu dlužníkem

• Sjednání smluvní pokuty pro případ dalšího prodlení

• Sjednání ručení

• Sjednání zástavního práva

Věřitelům pak skutečně doporučujeme začít situaci neprodleně řešit a na nic nečekat („až pomine tohle šílenství“, „až skončí nouzový stav“…), tím spíše proto, že lze předpokládat, že platební neschopnost nastane u velkého množství subjektů.

Změna okolností u již uskutečněného plnění?

Nabízí se též možnost využití ust. § 1765/1 občanského zákoníku, který říká, že: „Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.“

V tomto případě by tak strana, u níž došlo v důsledku pandemie k „neúměrnému zvýšení náklad plnění“, mohla být vnímána jako strana znevýhodněná a lze uvažovat o právu o obnovení jednání (zejména o splatnosti). Pozor, ani toto zákonné ustanovení nezakládá smluvní straně právo nezaplatit, jedná se pouze o možnost změny původních ujednání (termínů apod.).

Upozorňujeme, že předpokladem vzniku tohoto nároku je, že na sebe dotčená smluvní strana smluvně nepřevzala nebezpečí změny okolností ve smyslu odst. 2 uvedeného paragrafu. Vždy bude tak konkrétní situaci nutno posuzovat individuálně, dle ustanovení konkrétní smlouvy, případně obchodních podmínek, a také s ohledem na očekávání smluvních stran v době uzavírání smlouvy.

Insolvence?

Kromě shora popsaných možností nelze opominout ani variantu úpadku, resp. platební neschopnosti dle insolvenčního zákona. Dle tohoto zákona je dlužník v úpadku, pokud:

• má více věřitelů

• jeho peněžité závazky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti

• a dlužník není schopen je splácet

Tuto variantu aktuálně nastiňujeme pouze pro úplnost, neboť ji nelze zcela opominout, ale detailněji jí bude pozornost případně věnována v některém z dalších příspěvků.

Pokud tedy v současné době řešíte některou ze shora popsaných situací, doporučujeme skutečně neotálet. Konkrétní kroky je třeba posuzovat v každém případě individuálně a zvolit nejvhodnější řešení. V takovém případě jsme Vám samozřejmě k dispozici.