fb in g+

 Od 1. 6. 2021 nabývá účinnosti nový zákon č. č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Zákon podstatným způsobem rozšiřuje stávající právní úpravu tzv. evidence skutečných majitelů. Pro subjekty, které jím stanovené povinnosti nesplní, pak stanovuje značné sankce. Zejména obchodní společnosti by si proto měly důkladně zkontrolovat, zda všechny nově uložené povinnosti skutečně splňují, a případně sjednat včas nápravu.

Aktuální stav

O evidenci skutečných majitelů jste pravděpodobně již slyšeli. Jedná se o nový typ evidence majitelů obchodních společností (nejčastěji s.r.o. a a.s.), která byla do našeho právního řádu zavedena v roce 2017. Dle aktuálně platné (do 31. 5. 2021) tak měly všechny dotčené subjekty povinnost uvést do této evidence svého skutečného majitele („vlastníka“), a to podle kritérií stanovených zákonem. Evidence byla neveřejná, nahlížení do ní bylo možné pouze v zákonem stanovených případech, které se nejčastěji týkaly orgánů veřejné správy. Pokud společnosti neprovedly zápis do této evidence, hrozily pouze minimální, resp. de facto žádné sankce. To vše se ale od 1. 6. 2021 podstatným způsobem mění.

Nová úprava od 1. 6. 2021

Nový zákon přináší řadu novinek, zaměříme se nyní na ty nejpodstatnější a dle našeho názoru i v praxi nejzásadnější z nich

  • Veřejnost evidence

Na základě nové právní úpravy budou některé údaje v evidenci skutečných majitelů nově veřejně dostupné. Jedná se o jméno a příjmení, stát bydliště, narození, státní občanství a údaj o důvodu postavení skutečného majitele. V zákonem stanovených případech pak ministerstvo umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup získat z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, také soudu a dalším orgánům.

Fakticky je tak možné říci, že dojde podstatným způsobem ke zveřejnění informací o vlastnících obchodních společností, a to včetně akciových

  • Zpřesnění definice skutečného majitele

Skutečným majitelem se dle zákona rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Zákon následně stanovuje řadu kritérií, podle kterých je třeba takovou osobu určit. Za koncového příjemce jsou – zjednodušeně řečeno - považovány fyzické osoby, které přímo nebo nepřímo získávají více než 25 % z celkového majetkového prospěch (blíže viz § 3 zákona). Osobou s koncovým vlivem je pak každá fyzická osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v obchodní korporaci (blíže viz § 4 zákona). Evidenční zákon se při určování skutečného majitele snaží pamatovat i na komplikovanější struktury a pracuje nově i s pojmy „řetězení“ a „větvení“.

  • Omezení nejčastějších „výmluv“

Pokud není možné dle výše uvedeného určit skutečného majitele, je jím každá osoba ve vrcholném vedení. Při zápisu osoby ve vrcholném postavení jako skutečného majitele pak nový zákon stanové povinnost zaznamenat všechny kroky učiněné při zjišťování skutečného majitele a údaje o tomto postupu řadu let uchovávat. Nepostačí tedy pouhé tvrzení, že společnost nemá skutečného majitele. K prokázání skutečného majitele rovněž nadále nebude postačovat pouhé čestné prohlášení, ale bude třeba tvrzené skutečnosti doložit příslušnými dokumenty.

  •  Řízení o nesrovnalosti a drsné sankce

Pravděpodobně nejzásadnějším zásahem nového zákona může pro obchodní společnosti být řada sankcí, které nový zákon stanoví pro případ porušení povinností. Významnou změnou je zavedení řízení o nesrovnalostech. Nově mají orgány veřejné moci či povinné osoby dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („zákon AML“), povinnost oznámit, pokud zjistí jakoukoliv nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů. Následně příslušný soud vyznačí v evidenci tzv. poznámku nesrovnalosti a vyzve dotčenou osobu k jejímu odstranění. Pokud nebude nesrovnalosti na základě výzvy odstraněna nebo vyvrácena, soud zahájí tzv. řízení o nesrovnalosti. V tomto řízení je pak možné stanovit některou z nově zavedených sankcí.

POZOR - Co hrozí v případě porušení zákona?

Mezi nově zavedené sankce v případě porušení povinností dle zákona patří zejména:

  • Pokuta do výše až 500.000,- Kč, kterou lze uložit i opakovaně
  • Omezení možnosti vyplatit podíl na prospěchu (tzn. zejména podíl na zisku společnosti) skutečnému majiteli, který není zapsán v evidenci a ani právnické osobě, jímž je rovněž skutečným majitelem. Právo na podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích, který nebyl vyplacen, zaniká do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě. Pokud by statutární orgán podíl na prospěchu vyplatil, dopustí se tím porušení péče řádného hospodáře.
  • Pozastavení výkonu hlasovacích práv – skutečný majitel, který není zapsán v evidenci, není oprávněn pod sankcí neplatnosti při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník. Této neplatnosti je možné se dovolat v subjektivní lhůtě 3 měsíců a objektivní lhůtě 1 roku.
  • Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat.

Z těchto sankcí pak do budoucna vyplývá též vyšší míra odpovědnosti v případě jakéhokoliv jednání ve vztahu k dotčeným subjektům – například bude vhodné si vždy ověřit, zda není zapsána poznámka nesrovnalosti.

Co je třeba udělat?

V případech, kdy je již ze stávajícího zápisu v obchodním rejstříku zjevné, kdo je skutečným majitelem společnosti (např. a.s. s jediným akcionářem), provedou soudy automaticky průpis údajů do evidence skutečných majitelů. Obdobně tomu bude za situace, kdy má společnost již skutečného majitele v evidenci zapsaného.

Zjednodušeně tak lze říci, že pokud má společnost aktuálně údaje v evidenci zapsány, je vhodné je zkontrolovat a případně ještě za stávající právní úpravy aktualizovat tak, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona. Pokud tak neučiní, mohou tak učinit v dodatečné lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti nového zákona, za podmínek zákonem stanovených.

Pokud společnost do 1. 6. 2021 evidence zápis skutečného majitele neprovedla a nedojde k automatickému průpisu, ochranná šestiměsíční lhůta se na ni nevztahuje a je povinna zápis provést bez zbytečného odkladu po 1. červnu 2021.

V případě právnických osob odlišných od obchodních korporací pak platí šestiměsíční zákonná lhůta vždy. A pokud tyto osoby provedly zápis skutečného majitele v dosavadní evidenci řádně a včas dle předchozí úpravy, mají na úpravu či změnu zapsaných údajů až 1 rok od nabytí účinnosti evidenčního zákona.

Poplatky

Zápis do evidence budou po nabytí účinnosti zákona provádět soudy či notáři.

Pro úplnost konstatujeme, že přes značné nejasnosti spojené s novou právní úpravou převládá právní názor, že průpis stávajících údajů by měl být osvobozen od soudního poplatku. V ostatních případech bude řízení o zápisu podléhat soudnímu poplatku ve výši 4.000,- Kč v případě zápisu přes soud, u notáře bude částka stanovena dle notářského tarifu.

Závěr

Celá nově vzniklá situace je z právního hlediska poměrně komplikovaná. S ohledem na možné výše uvedené následky proto doporučujeme co nejdříve celou věc řešit.

Tento článek poskytuje určitý zjednodušený pohled na celou problematiku, v případě, že potřebujete řešit či zkontrolovat konkrétní zápis do evidence skutečných majitelů, doporučujeme využít individuální konzultaci.

Mgr. Bc. Anna Frantalová, Ph.D.

Advokátka, specialista na obchodní právo

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Navštivte naši kancelář

Advokátní kancelář

Sladkovského 410

530 02 Pardubice

V sídle kanceláře je ve dvoře k dispozici parkování pro klienty.

Napište nám

Leave this empty:

Advokáti Mičica & Pscheidt